Zajímavosti o Itálii a Italech:

Hned po Japonsku je Itálie 2. zemí na světě s největším množstvím starých lidí vzhledem k celkové populaci.

Další tip se ukáže za: 8 sekund
Vse_o_Italii_horni_banner_1360x337_2
Vse_o_Italii_horni_banner_1360x337_1
Vse_o_Italii_horni_banner_1360x337_4
Vse_o_Italii_horni_banner_1360x337_3
previous arrow
next arrow

Typický den Itala od rána do večera

Italův den od rána do večera

Smíchejte letní pohodu s talířem těstovin a posledním vydáním deníku Corriere della Sera, zapijte to malou kávou a vše umocněte zpravodajstvím na italské televizní stanici RAI1. Tak by se ve zkratce dal popsat recept na italské odpoledne.

Italové obědvají okolo 2.—3. hodiny odpoledne (ale vše samozřejmě záleží na zvyklostech rodiny). K obědu dostanete jako první chod většinou pastu (těstoviny) různých tvarů a variant. Podávají se buď s dušenou zeleninou, houbami, kousky masa, plody moře nebo třeba jen s několika druhy sýra. Pasta je teprve začátek. Jako druhý chod dostanete většinou maso — dušené, smažené, kuřecí, hovězí či rybu. Maso se jí bez přílohy (tou myslím naše vařené brambory, knedlíky či omáčku), pouze se většinou pokape citrónem. Můžete k němu ale dostat např. salát či dušenou zeleninu (oblíbené jsou dušené fazolové lusky), na stole zároveň nikdy nechybí bílý křupavý chleba (il pane), který také můžete k masu přikusovat. Rodina mých hostitelů oběd zakončovala ovocem — plátkem melounu (klasického či žlutého) nebo broskvemi. Po takovémto obědě, kde však nenajdete žádné tučné sádlo či máslo (pouze olivový olej) se servíruje zmíněná malá silná káva (nikdy ne cappuccino).

Po obědě většinou následuje kratší siesta. V době oběda a následné siesty jsou většinou zavřené i obchody (kromě supermarketů). Siesta končí okolo 4.—5. hodiny. Při siestě můžete sledovat třeba zmíněnou RAI1, RAI2 či RAI3, což jsou státní televize, nebo skupinu soukromých kanálů MediaSet (patří sem Canale 5, Italia 1 či Rete 4), které vlastní premiér Silvio Berlusconi. Existují samozřejmě i různá regionální vysílání a hlavní slovo v italské televizi má vždy fotbal (il calcio). Pokud je zrovna období mimo fotbalovou sezónu — léto — televize přenáší známé zápasy uplynulé sezóny nebo se v médích řeší korupční a jiné skandály z oblasti fotbalu. V zimě i v létě je prostě fotbal v Itálii "number one".

Italové večeří na naše poměry dosti pozdě — okolo 9.—10. hodiny večer. V této době bývají restaurace a pizzerie většinou dosti plné. Při mých toulkách Itálií se mi však nejednou stalo, že jsem večeře začala až v 11 hodin. Večeře je obdobná jako oběd — jako první chod pasta, jako druhý chod maso a salát a jako moučník ovoce. Místo pasty můžete dostat také rizoto ze zeleniny a sýra (obdobné našemu) či z plodů moře, které jsem si zamilovala já. Večeřet můžete i klasickou pizzu, lasagne s masem, zapékanou "pizzu" z vrstvených brambor a zeleniny, dušené fazolové lusky s kapkou olivového oleje nebo třeba masové šátečky v listovém těstě. Jako "zákusek" můžete taky dostat na talířku na plázky nakrájenou mozzarellu, kousky tvrdého sýra a plátky šunky, vše si vychutnáte s křupavým bílým chlebem. Šunka (il prosciutto), salámy a uzeniny obecně nejsou v Itálii tak slané jako u nás — např. český poličan by se Italům jevil jako přesolený. K jídlu se podává bílé či červené víno. V kraji Veneto dostanete předně místní bílé Prosecco.

Zdroj textu.