Prosecco bývalo ještě před šedesáti lety spíše sladké, až ve stylu Moscato d’Asti, ale postupně se stávalo sušším a především v posledních deseti letech, kdy výrazně soupeří v oblibě s Champagne, se kategorii Brut (0-12 g/l) blíží čím dál častěji, dnes až třetinou produkce. Vyžaduje to nižší výnosy a plnější základní víno, aby celek byl harmonický. Stále ale vína z téměř 2/3 spadají do kategorie Extra Dry, tedy 12-17 g/l zbytkového cukru, přesto působí vlastně jen mírně nasládle a příjemně vyváženě. 

Kvalitní prosecco poznáte s prvním ochutnáním. Prosecco je jednoduché, přesto důmyslné víno. Svým květino-ovocným buketem a svěží lehkou vůni zosobňuje jedinečný italský styl. I proto jsou na něj vinaři náležitě pyšní.

Prosecco patří k vínům s kontrolovaným a garantovaným původem. Výjimečnost a nejlepší kvalitu italského prosecca potvrzuje nejen označení vína DOCG, ale také název oblasti „Conegliano Valdobbiadene“, který je uveden na etiketě. Jinak tomu není ani v případě prosecca apelace DOC, jež je neodmyslitelným základem všeho. U DOCG jde navíc o kvalitu ověřenou a potvrzenou úřady.

DOC (kontrolované označení původu) je hlavním označením, které každé kvalitní prosecco ve svém názvu nese. Setkat se však můžete i s označením Treviso a Trieste. Takové označení se používá pouze tehdy, jsou-li hrozny sklizeny a víno vyrobeno a plněno výhradně v těchto dvou provinciích.

Při výběru prosecca se můžete zaměřit i na obsah zbytkového cukru:

Brut – obsah cukru nižší než 12 g/l.

Extra Dry – obsah cukru mezi 12 a 17 g/l.

Dry – obsah cukru mezi 17 a 32 g/l.

Demi sec – obsah cukru mezi 32 a 50 g/l.