Místa k toulání nedaleko Matery - město duchů Craco, Montescaglioso, Miglionico, Tricarico, Aliano, jezero Lago di san Giuliano a další (region Basilicata, Itálie)
Hlavním městem této chudinské oblasti je samozřejmě město Matera. Pokud jste si ale už krásné město Matera prohlédli a třeba o víkendu (kdy jsou všechna turistická místa přeplněná lidmi) se jen tak chcete toulat, doporučuji si jen tak posedět a odpočinout u jezera s přehradou Lago di san Giuliano a pak navštívit okolní obce, kterými mohou být např. Contrada Petrapenta, Montescaglioso, Miglionico, Tricarico, Aliano a další.
- Contrada Petrapenta - můžete se podívat do skalní krypty Cripta del Peccato Originale (Krypta prvotního hříchu, říká se jí také Sixtínská kaple jeskynních kostelů), pozor - otevřeno jen v určité dny, určité hodiny, prohlídka s průvodcem.
- Montescaglioso - zde můžete vidět ruiny benediktinského opatství San Michele, ale hlavně od ruin je krásný horizontální výhled na údolí Bradano.
- Miglionico - starobylé město opět s krásnými výhledy do okolí od bašty z 15. století. Ve městečku je hrad Castello del Malconsiglio.
- V malé starobylé obci Tricarico je dóm (Cattedrale di Santa Maria Assunta), který nechal postavit normanský vévoda Robert Guiscard. Místo bylo dost mimo mou trasu, proto jsem se ve městě Tricarico nebyl podívat.
- Aliano - spisovatel Carlo Levi do tohoto místa umístil děj své knihy Kristus se zastavil v Eboli. Levi ve svém díle tuto vesnici pojmenoval Gagliano. Najdete zde kostel i náměstí, kde fašistický starosta pronášel své pravidelné proslovy k nezúčastněným rolníkům. Od strmého svahu se můžete rozhlédnout po kraji kolem řeky Agri. Na konci vesnice je vcelku honosný dům Leviho.
- Craco - opuštěné sklalní město duchů. Město bylo opuštěno kvůli častým zemětřesením, sesuvům půdy a také špatným podmínkám pro zemědělství. První zmínka o Cracu byla již v roce 1060, kdy město patřilo arcibiskupovi Arnaldovi. Bylo postaveno na skalnatém kopci se spoustou domů okolo, podobně jako mnoho jiných italských středověkých měst. Na konci 19. století mělo více než 2000 obyvatel, ale pak přišly problémy. Před první světovou válkou více než polovina obyvatel město opustila. Definitivně ho však obyvatelé opustili v roce 1963, někteří emigrovali do USA a jiní založili nedaleko město nové. Dnes se zde konají kulturní akce a kulisy města jsou využívány hlavně filmovou produkcí. Další informace o městě Craco jsou zde.
Mezi údolími Bradano a Basento je krásná krajina. Můžete zde zastavit autem a vychutnávat si jedinečné výhledy.
PRAKTICKÉ TIPY:
- Můj návrh trasy v tomto regionu je zde.
- Kdy je nejlepší počasí na cestování po jižní Itálii a Sicílii je uvedeno tady.
Město duchů Craco - proč ho lidé v roce 1963 opustili
V jihoitalské provincii Matera, asi 25 kilometrů od Středozemního moře, na pomyslném chodidle italské boty se nachází město, jehož počátky sahají až do raného středověku. Na první pohled vyprahlá krajina, posetá pískovcovými pahorky a romantickými městečky, byla již odnepaměti dosti rušnou oblastí vojenských manévrů. Za časů starověkého Říma zde procházely legie cestou k africkým tažením a opačným směrem pak putovala spojenecká vojska během druhé světové války.
Nad touto zemí se tyčí asi 400 metrový pahorek, na němž není z dálky nic tak pozoruhodného. Vypadá jako skála žlutošedé barvy, jakých je v okolí nespočet. Při bližším zkoumání však začínáme rozlišovat ostré tvary střech, oken a věží něčeho, co kdysi dávno bývalo lidským příbytkem. Chudý a neúrodný kraj dal i tak v 11. století vzniknout městu, které se s průměrným počtem 450-1500 obyvatel doslova dožilo až konce 60.let 20.století. Craco a jeho okolí bylo za druhé světové války místem tuhých bojů mezi Američany a ustupujícími fašisty, což výrazně poznamenalo i tvář tohoto města. Domy byly z větší části nenávratně poničeny, újmě neušlo ani historické centrum s příkrými uličkami, skromným kostelem a především hradní věží, která ční na míle daleko. Většina místních tak toto místo opustila a mnoho z nich se prý vydalo hledat štěstí do zámoří. Původně obranná tvrz a pozdější město tak definitivně v roce 1963 osiřelo.
Krom chudoby zde život znepříjemňovala i častá seismická činnost nestabilního podloží, menší zemětřesení a sesuvy půdy tu jsou dodnes na denním pořádku. Není úplně pravdou, že by město zůstalo navždy opuštěno. Zejména v poslední době slouží jako častý cíl, jinak nepříliš turistického kraje. Konají se zde hudební festivaly, trhy a mnohé církevní slavnosti. Horní část města je však stále trvale neobydlená, dokonce i turistům je do většiny míst vstup povolen jen na vlastní nebezpečí. Na úpatí hory však leží stejnojmenná vesnice, kam se v průběhu druhé poloviny 20.století odstěhovala část původních obyvatel. Kraj je oblíben i u filmařů - natáčeli zde části snímků Quantum of Solace ze série agenta 007 a některé scény z Umučení Krista.
Krása opuštěného města vyniká zejména při západu slunce, kdy se kamenné zdi rozpadlých budov převlékají do oranžových a růžových tónů, modrá obloha tmavne a ulicemi se prohání jen lehký teplý vánek.
Věřím, že ač jsou opuštěná města často něčím depresivním, je Craco jedním z těch, které mají své neopakovatelné kouzlo, svůj Genius loci.
Tagy: Lago di San Giuliano, Matera, parkování, fotografie, obrázek, Contrada Petrapenta, Montescaglioso, Miglionico, Tricarico, Aliano, region Basilicata, přehrada Lago di san Giuliano, Sixtínská kaple jeskynních kostelů, údolí Bradano, hrad Castello del Malconsiglio, údolí Basento, Robert Guiscard, dóm, Cattedrale di Santa Maria Assunta, Craco město duchů, Gagliano, Carlo Levi, Kristus se zastavil v Eboli
