Florencie se nachází v jedné z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších částí Itálie. Nabízí dechberoucí scénérie, kdy až kýčovitě fotogenická krajina reprezentovaná kopci s olivovými hájemi a vinicemi soupeří s architektonickými skvosty. Všechny tyto krásy inspirovaly i k umění odívání.

Oblasti Florencie a Prata jsou již od dob středověku vyhlášené výrobou látek a obuvi, které miluje celý svět nejen pro jejich krásu, ale také kvalitu.
S Florencií je úzce spjato i zlatnictví. Zlatá ulička, která se nachází vedle jednoho z nejslavnějších italských mostů, Ponte Vecchio, je tímto řemeslem proslulá. I když nic nekoupíte, je to pastva pro oči i duši.

Ve Florencii se nachází největší muzem oděvů v Itálii, Galleria dell Costume v paláci Pitti. Čeká Vás úžasný zážitek, kde si vedle historických rób a modelů můžete prohlédnut filmové kostýmy, doplňky a vývoj módy od 18. století až po současnost.

Za návštěvu určitě stojí outletová centra, která jsou po celé Itálii. Světové módní domy zde nabízí zboží za dostupné ceny. Hojně toho využívají nejen Italové, ale i turisté.

Osobně mám vyzkoušený outlet The Mall, přibližně 20 km od Florencie. Je to veliký areál kde najdete značky jako Diesel, Burberry, Michael Kors, Gucci, Prada a další. Zastavte se v kavárně Gucci, kde si za velmi přijatelné ceny vychutnáte výtečnou kávu, zákusek nebo sendvič. A mají užasnou terasu :)

https://www.themall.it 

Jídlo (oběd je italsky pranzo, večeře cena) obvykle začíná předkrmem (antipasto), který se podává většinou jenom v ristorante, a můžete si vybrat ze studených plátků masa, mořských plodů a různých studených zeleninových jídel. Talíř různých předkrmů vybraných ze samoobslužného bufetu vás přijde na 5-10 eur, předkrm vybraný z jídelního lístku stojí o něco méně.

První chod (il primo) se skládá z polévky, rizota nebo těstovin. Poté následuje druhý chod (il secondo), masové nebo rybí jídlo, obvykle podávané bez přílohy. Při výběru ryby
si všimněte, zda se podává v celku nebo na váhu: pro jednu osobu obvykle postačí 250 gramů. Ve většině restaurací vám však k nasyceni zcela postačí pouze první chod,
porce těstovin.

Všechny cesty vedou do Říma a není se čemu divit. Řím je nádherné město, překypující nákupními možnostmi. Španělské schody a ulice kolem obklopují luxusní butiky, ale i jako obyčejný turista(bez nakupovacích úmyslů) si připadáte jako v pohádce. Řím každoročně hostí některou z módních show známých značek. Například letošní rok značka Fendi udělala z Fontany di Trevi přehlídkové molo a bylo to nezapomenutelné.

Právě tady mají své místo tradiční italské kolekce Haute couture a šijí se zde ty nejluxusnější modely na světě. Ceny šatů a oděvů z těchto dílen se pohybují ve statisících, ale máte jistotu, že v nich nepotkáte nikoho jiného na celém světe.

Většina Italů zahajuje den v baru a jejich obvyklá snídaně se skládá z kávy s horkým mlékem (cappuccino) a pečiva plněného čokoládou, marmeládou nebo pudinkem (brioche nebo cornetto), které si snědí ve stoje u baru. Snídaně v hotelu (prima colazione) sestává většinou z chleba a uzeného masa a nestojí za zaplacenou částku :)

Lidé z celého světa se sjíždí do tohoto města, které je prodchnuto oděvním průmyslem, aby si nakoupili nebo se jen pokochali vší tou krásou, kterou nabízí obchodní domy a pasáže. Milano má své specifické kouzlo a pro milovníky módy je městem měst. Najdete zde vše, co módní nadšenec potřebuje. 

Je to město módy Prêt-à-porter, neboli módy, která se vyrábí v konfekcích, a je určena pro koncové zákazníky. Naopak móda Haute couture, neboli vysoké krejčovství, vyráběné přímo na míru a ručně šité, má své sídlo v Římě.

Světoznámě proslulý milánský Fashion Week, pořádaný dvakrát do roka, a to vždy na jaře a na podzim, všichni netrpělivě očekávají. Pravidelně se módní fanoušci přijíždějí inspirovat novinkami nadcházejících sezón, shlédnout show módních domů a outfity, kterým nechybí extravagance.
Všem milovníkům módy bych přála alespoň na chvilinku zažít a nasát atmosféru této mimořádné události.

Nejznámější obchodní galerií v Miláně je Galleria Vittorio Emanuele II.. Nachází se na Piazza de Duomo, v těsné blízkosti katedrály Duomo. Galerie byla dostavěna v roce 1877 a sídlí zde luxusní obchodní domy jako Louis Vuitton, Prada, Armani, Gucci, Versace. Přímo v galerii si můžete dát výbornou kávu nebo občerstvení, užít si zdejší atmosféru, na chvíli se zasnít. Toto místo k tomu přímo vybízí.
http://www.ingalleria.com

V ulicích kolem Piazza del Duomo najdete obchody a obchůdky, které nabízí vše od spodního prádla až po obuv.

Vegetariánských restaurací také ne ní mnoho, najdete je pouze ve velkých městech . Na italských jídelních lístcích ovšem není problém vybrat si vždy z mnoha bezmasých pokrmů.

Móda je součástí našeho každodenního života. Večer, když uleháme, nebo ráno, když vstáváme, jsme součástí světa módy. Světa, který se neustále mění, je dynamický, hravý, zábavný a pro některé i zdánlivě nedůležitý. Ale, každý z nás ať už chce nebo ne do tohoto světa patří.

Svým vzhledem vyjadřujeme světu svou náladu, rozpoložení, postoj k životu, k ostatním a často i k sobě samým. Tím jak se oblékáme, dáváme najevo, jak se cítíme. Právě Italové a jejich styl jsou vynikajícími průvodci v tomto světě.

Italové již od dob dávnověku dbají na svůj vzhled. Dbají na to, jak vypadají, co mají na sobě, ať už to byly tuniky, tógy a zlaté šperky v období Římského impéria, nebo honosné róby z těch nejkvalitnějších látek ve středověku. Tento cit pro krásu mají dodnes a Itálie se tak řadí ke světovým modním velmocem.

Hlavním městem italské módy je Miláno, v patách má Řím a Florencii.

Italové věnují VELKOU pozornost tomu, jaký dojem udělají na své bližní. Všimli jste si toho také? To je dobře. Protože je to hezké. Na lidi na ulici je pěkný pohled. Oblečení mají pro každou příležitost: nepůjdou se projít do parku v tom, v čem chodí na trh, ani v tom, v čem jdou na sraz s kamarády. 

Být dobře (to naprosto neznamená draze) a situaci přiměřeně oblečený, to je projev úcty k sobě i lidem kolem sebe. Úplně speciální kapitola by pak byla o tom, jak Italové umějí zacházet se šálami, šátky, klobouky a dalšími doplňky.

Přestože se italská kuchyně proslavila především svou jednoduchostí a levnou přípravou, řadí se v současnosti k nejlepším světovým kuchyním. Zejména jihoitalská kuchyně, která hojně využívá olivový olej, ryby a různé druhy čerstvého ovoce a zeleniny, patří mezi nejzdravější v Evropě a jen málo národních kuchyní se může pochlubit takovou rozmanitostí surovin i způsobů přípravy jídel. Také italská vína jsou jedna z nejlepšfch, jaká můžete v Evropě ochutnat.

Historie: přestože 20. století do značné míry setřelo regionální rozdfly v italské kuchyni, některé odlišnosti, mající svůj původ v historii jednotlivých oblastí, můžeme pozorovat i dnes. Piemont ovlivnila francouzská kuchyně, Horní Adiži rakouská a Kalábrii řecká {regionální speciality a doporučená jídla jsou popsány v rámečcích na začátku jednotlivých kapitol). Ačkoli se Itálie dlouho bránila pronikání cizích jídel, začínají se ve velkých, kosmopolitnějších městech (zejména v Miláně a Římě) objevovat čínské restaurace, hamburgerové bary a v poslední době španělské, japonské a severoafrické restaurace. Každý Ital je přesvědčen, že italské jídlo je nejlepší na světě a nejlépe je umí připravit jeho maminka, proto se ve většině restaurací podává domácí strava. Na jídelním Hstku se málokdy objeví nějaká novinka. Některé restaurace začaly experimentovat s "módními" surovinami, jako jsou celozrnné těstoviny a neloupaná rýže, tento přístup se však nesetkal s příliš pozitivním ohlasem.

Jídlo a stolování patří k výrazným stránkám italského života. Italové je opravdu prožívají; tradiční jídlo je téměř obřadem, sestává z mnoha chodů a trvá velmi dlouho. Začíná se předkrmem, následuje rizoto nebo těstoviny, dále přichází na řadu maso nebo ryba, poté sýr a končí se čerstvým ovocem a kávou.

Italové rádi chodí na honosné večeře ve skupině s kamarády nebo naopak berou svůj protějšek na menší, ale velmi romantickou večeři na nějaké pěkné, zajímavé místo. My jsme takto například byli s kamarády v jednom nedalekém městě, které bylo blízo u moře. Na název si už nevzpomenu, ale byl tam krásný hrad, kde jsme se po obřím obědě byli k večeru projít. Italové, ač teď dost trpí krizí, jsou milovníky utrácení za pěkné nebo dobré věci. Především to platí v případě, že se jde na slavnostní oběd nebo podobnou příležitost. Pro příklad, my jsme právě jeli na takovýto pěkný oběd do restaurace s mořskými plody(kdo neví, tyto restaurace jsou v Itálii nejdražší, mořské plody ač si je dáte u moře, nejsou nikde levné). Jídlo nás vyšlo na zhruba 60 euro na osobu. Na takovýchto akcích, když jste velká skupina jako byli my, tak to funguje většinou tak, že se objedná hromadně a účet se pak rozdělí rovnoměrně mezi všechny.

V italské kuchyni je zvykem servírování o více chodech, předkrm, první, pak druhý chod, sladký zákusek nebo sýry a ovoce. (Antipasti, Primo piatto, Secondo piatto, Formaggio, Dolce) Před samotným předkrmem je zvykem podávat na stůl misku s olivovým olejem a balzamikovým octem, do kterého se namáčí bílý chléb. Po jídle bývá zvykem pití kávy, ke které se obvykle objednává sklenička tvrdšího alkoholu, např. tradiční grappa, limoncello nebo sambucca.

Po jídle přichází řada na kávu - caffè a digestivi . Espresso je v Itálii prostě caffè a není zde zvykem si po jídle dávat cappuccino - to se pije k snídani. Pokud byste přece jen do kávy chtěli trochu mléka, objednejte si caffè macchiato (espresso s malou dávkou mléka) nebo caffè con panna (nastavované espresso se šlehačkou). Caffè ristretto je pak malé, dvojnásobně koncentrované espresso a caffè corretto obsahuje destilát nebo likér, jako jsou například grappa či anýzovka.